Chčije a chčije…

30.4.2019

Chčije a chčije…

2 dny na cestě, ujeto 754 km, celkem 754 km
Rumunsko, časový posun od ČR: +1 hodina

Sraz u centra Makovice byl v 9 hodin, nepršelo, ale mraky určitě nevěstily hezké počasí. S přáteli jsme asi hodinu pokecali, vypili kafe a pak mi Jarda expedici úžasně odstartoval v šachovnicovém triku se zvonečkem v ruce. Mu a všem kdo přišli opravdu moc děkuji. Po startu jsme se ještě setkali s Lenkou na pumpě, kde jsme se spolu a sami rozloučili. Bude mi sakra chybět! 🙁

Okolo jedenácté hodiny jsem opustil Ostravu a přes hraniční přechod Makov jsem vjel na Slovensko. Cestou na Poprad, někde za Martinem začalo silně pršet. Obloha byla temná a vypadalo to, že už z deště nevyjedu. Byl jsem o tom přesvědčen, protože předpověď pravila, že pršet mi bude až do Bukurešti. Když jsem ale projížděl okolo Levoči, mraky se roztrhaly a najednou byl přede mnou Spišský hrad zalitý sluncem. To chce fotku! Vyjel jsem až na parkoviště u hradu a hrad jsem si vyfotil. Škoda jen, že parkoviště je na východní straně hradu a já ho tak musel fotit proti světlu. Vyfoceno? Opravdu? Tak tu máš! Ještě před tunelem Branisko, jako kdybych vjel do sprchy! V Košicích se scéna s hradem opakovala. Jen jsem nebyl u hradu, ale vybaloval jsem věci u ubytovny. Než jsem se převlékl a vyšel na večeři, venku už opět chcalo!

A chcalo až do rána a dopoledne chcalo také. Chcalo až do maďarského Miškolce, kam jsem sjel abych zaplatil dálniční poplatek. Na pumpě sice nepršelo, ale už při výjezdu na dálnici chcalo zase! Hltal jsem tedy kilometry v dešti, který na chvíli přestal padat na rumunských hranicích. Toho jsem využil k opravě přídavného dálkového světla, které se uvolnilo a dělalo strašný kravál. V hliníkovém plášti světla byl stržený závit a proto se světlo povolilo. Na pumpě za hranicemi mi Rumun půjčil nerezové šroubky, kterými jsem závit protáhl a na nový šroubek jsem dal zajišťovací tmel. Drží! Z pumpy jsem vyjel do deště jak prase, dnes asi nejsilnějšího!

Rumunskem jsem ujel necelých 100 kilometrů a fakt jsem byl rád za hotel u cesty. Zařekl jsem se, že nebudu spát po hotelech, ale bylo už celkem hodně hodin, 6 stupňů, pořád chalo, a já kapituloval. Sprcha přišla vhod, ne, že ne!
No a předpověď na zítra? Má přece chcát až do Bukurešti, už jsem to psal… 🙂
Před třemi roky jsem de-facto ve stejný den vyjížděl na cestu okolo Ukrajiny a chcalo mi 14 dnů! Doufám, že to letos bude alespoň o den méně! 🙂